Zlatá horečka: Amerika

Aktuální cena zlata za gram a trojskou unci v korunách

Zlatá horečka: Amerika

Zlatá horečka je termín, který se používá pro hromadnou migraci zlatokopů do míst, kde bylo nalezeno zlato (nebo jiné drahé komodity) a předpokládá se další nález velkého množství zlata. Průvodním jevem zlaté horečky je vidina snadného zbohatnutí, který je motivem k uskutečnění těchto často nebezpečných cest. V minulosti obvykle jen malá část šťastlivců zbohatla rýžováním zlata a někteří v honbě za zlatem dokonce položili i život. Těžařské horečky probíhaly po celou dobu dějin lidstva. Docházelo k nim v souvislosti s nálezy ložisek mědi, cínu, zlata, stříbra nebo diamantů. K těm největším zlatým horečkám docházelo až v době rozvoji telekomunikací a rychlejšímu šíření informací. V následujícím článku budou popsány nejznámější migrace lidí za zlatem v Americe v 19. století.

Zlatá horečka v Severní Karolíně

Devatenácté století přineslo hned několik zlatých horeček. Tou první byla v roce 1803 zlatá horečka v Severní Karolíně, která začala následovně [ref]:

Jednoho dne v roce 1799 Conrad Reed, syn farmáře Johna Reeda, našel velký žlutavý kámen. Tento kámen používal několik let jako zarážku ke dveřím. Až v roce 1802 si náhodou projíždějící klenotník ze severokarolínského města Fayetteville kamene všiml. Po následném prozkoumání a zjištění, že se jedná o zlatý nuget, ho od Conrada Reeda koupil za 3,5 dolaru, což odpovídalo v té době asi týdenní mzdě dřevorubce. Reed vůbec netušil, co je to zlato a byl rád, že se cizince zbavil a ještě vydělal. Skutečná cena tohoto zlatého nugetu byla ovšem v té době okolo 3600 dolarů. Když to John Reed (otec) zjistil, tak chtěl vědět kde syn kámen našel. Conrad si ale nemohl vzpomenout. Trvalo dlouho než si vzpomněl, že naleziště bylo koryto potoka Little Meadow Creek. Na tomto místě Reedovi v roce 1803 provedli průzkum a povrchovou těžbu zlata. Jeden z nalezených nugetů zlata měl dokonce okolo dvanácti kilo. V roce 1831 začali s podzemní těžbou – postavili svůj zlatý důl, ve kterém ve velkém těžili zlato.

Tento příběh pohádkového zbohatnutí přilákal masy lidí a rozpoutal první zlatou horečku v Severní Americe. Dnes slouží Reedův důl jako kulturní památka a je otevřen veřejnosti.

Zlatá horečka v Kalifornii

Kalifornská zlatá horečka začala 24. ledna roku 1848 v městečku Coloma na území Kalifornie. Při stavbě Sutterovy pily a rozšiřování přítoku z koryta řeky Sacramento bylo Jamesem Marshallem náhodně objeveno zlato. Navzdory snaze Suttera utajit tento nález se zpráva velmi rychle rozšířila. Objevení zlata mělo za následek migraci asi 300 000 obyvatel z celých Spojených států do místa naleziště. V roce 1848 zde žilo přibližně 14 000 obyvatel a v roce 1852 to už bylo 223 000. Původní indiánské obyvatelstvo zlatou horečkou nic dobrého nezískalo. Důsledkem migrace přišlo v letech 1848–1868 o život, podle odhadů, více než 100 000 indiánů [ref].

Wooden gold sluice in California between 1890 and 1915.

Bylo odhadnuto, že se během prvních pěti let vytěžilo asi 370 tun zlata. Cena toho nalezeného množství zlata by při aktuální ceně zlata odpovídala přibližně 18 miliardám dolarů. Do dnešního dne se na území Kalifornie podle odhadů vytěžilo přibližně 3700 tun zlata.

Sobí zlatá horečka

V roce 1861 bylo nalezeno zlato v zátoce Keithley Creek, která leží východně od města Quesnel. Příchod zlatokopů znamenal rozvoj oblasti a založení nových měst. Jedním z měst, které bylo založeno je Barkerville. To je dnes chráněno jako národní památka. Většina zlatokopů byla britské a kanadské národnosti. Pro těžbu zlata bylo potřeba kopání šachet a další pokročilejších technologii na rozdíl od povrchového rýžování zlata.

Zlatá horečka na řece Klondike

Zlatá horečka na Klondiku začala 16. srpna 1896 nalezením zlata v řece Yukon a trvala tři roky. Více než 100 000 lidí se v touze zbohatnout přesunulo do této pusté oblasti. Jedním z příchozích zlatokopů byl i Jack London, který svoje zážitky použil při psaní knih Bílý tesák a Volání divočiny. Zlatá horečka na Klondiku byla jednou z největších masových migrací za nalezišti zlata v dějinách.

Těžba zlata

Podle tehdejších zákonů si mohl každý zaregistrovat v oblasti jen jednu parcelu o rozměrech 152 x 305 metrů. Objevitel zlata si mohl parcely zaregistrovat dvě. Na těchto parcelách bylo pak možné legálně těžit.
Zlato se těžilo na tzv. placerech, což jsou místa kde je ruda uložena v nánosech písku a štěrku. Zlato se získávalo ze zeminy rýžováním. Tento postup využívá toho, že je zlato těžší než voda, štěrk a písek.

Klondike mining camp.jpg
Jeden z dolů na Klondaiku [ref]

Dawson City

V důsledku této migrace bylo začátkem roku 1897 založeno město Dawson City. V největší slávě mělo město desítky tisíc obyvatel. Během několika let byla ovšem všechna bohatá naleziště v okolí zabraná a většina nově příchozích si mohla naleziště jen odkoupit a tak se zlatokopové přesouvali na další místa na Aljašce. V roce 2006 v Dawson City žilo 1327 obyvatel. Dnes slouží město především pro turistické účely a každý rok ho navštíví velké množství turistů.

 

V minulosti měli zlaté horečky velký vliv na osidlování míst v Severní Americe a tím vznik nových měst. Dnes je většina původních nalezišť již vytěžena nebo obsahují takové množství zlata, že se ho nevyplatí těžit. Těžbu zlata dnes provádějí důlní společnosti, které používají modernější postupy. Například v roce 2018 činila roční produkce zlata v USA 210 tun.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *